Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Drbna.cz

Jaké nejzajímavější volby se letos ve světě konají?

pátek, 12. ledna 2018, 09:36

Jednou z jistot každého nového roku je, že se v mnoha zemích budou konat volby. Nejen Česká republika žije důležitými volbami. Které nás letos čekají? V tomto článku je uveden přehled nejzajímavějších voleb v Evropě a Americe.

Volby prezidenta České republiky (12.-13. ledna a 26.-27. ledna)

O našich volbách nemá smysl se v tomto článku příliš rozepisovat, pokud nebude prezident zvolen v prvním kole, tak se bude za dva týdny konat druhé kolo. Nový prezident se úřadu ujme po inauguraci 8. března. 

Volby prezidenta Kypru (28. ledna)

Prezidentské volby na Kypru probíhají stejným dvoukolovým systémem jako v ČR. A stejně jako v ČR bude současný středo-pravicový prezident Nicos Anastasiades obhajovat svůj mandát. Průzkumy mu dávají kolem 30 % hlasů, což je podstatně méně než 45 %, které získal v prvním kole v minulých volbách. Jeho nejvážnějšími soupeři jsou podle průzkumů kandidáti centristů a komunistů, jejichž preference se pohybují kolem 20 %. 

Volby prezidenta Finska (28. ledna)

I ve Finsku je prezident volen dvoukolovým většinovým systémem. Zdá se však, že letos nebude druhého kola vůbec potřeba. Nejhorší výsledek současného prezidenta Niinista v předvolebních průzkumech byl 60 % a podle některých průzkumů by mohl v prvním kole dostat více než 70 % hlasů. 

Parlamentní volby v Itálii (4. března) 

První z voleb ve větších státech, volby v Itálii budou soubojem tří různých skupin. Pravicové, levicové koalice a anti-establishmentového hnutí 5 hvězd. Podle předvolebních průzkumů je nejsilnější stranou právě hnutí 5 hvězd. Nově schválený volební systém však zvýhodňuje volební koalice a hnutí kandiduje samo. V čele levicové koalice stojí bývalý premiér Mateo Renzi, který odstoupil poté, co Italové v referendu odmítli jím navrhované ústavní změny. Pravicovou koalice pak vede Sylvio Berlusconi, který tak opět dokázal svou politickou nesmrtelnost i přes to že sám kvůli soudnímu zákazu nemůže kandidovat. 

Volby prezidenta Ruska (18. března)

Tyto volby budou nejspíše podobně napínavé jako prezidentské volby ve Finsku. Vladimír Putin pravděpodobně bude znovuzvolen již v prvním kole. Největší změnou tak nejspíše bude fakt, že jeho nejbližším soupeřem nebude komunista Gennadij Zyuganov, který letos nekandiduje, ale nejspíše jiný komunista Pavel Grudinin.  

Parlamentní volby v Maďarsku (duben nebo květen)

Ačkoliv na tyto volby bude nejspíše napřena velká pozornost západních medií, tak se zdá, že Viktor Orbán si jde pro další volební vítězství. Průzkumy jeho straně v současné době přisuzují cca 50 % hlasů, což by bylo zlepšení o přibližně 5 % oproti minulým volbám. Proti-Orbánovská opozice je stále roztříštěná a slabá. Nejsilnější opoziční stranou stále zůstává krajně pravicový Jobbik, jehož preference se pohybují kolem 15 %. Podle průzkumů by se do parlamentu měli dostat ještě tři další strany. Pokud nedojde k velkému překvapení tak Orbán bude vládnout v Maďarsku i další 4 roky. 

Švédské parlamentní volby

Volby ve Švédsku povedou velmi pravděpodobně k další menšinové vládě. Ve volbách budou soupeřit tři hlavní formace. Pravicová a levicová aliance a Švédští demokraté (SD). Podle předvolebních průzkumů jsou oba bloky prakticky stejně silné se 40 % hlasů. Švédští demokraté se nyní pohybují pod 20 %. Vzhledem k tomu, že ostatní strany odmítají s SD spolupracovat, to vypadá na opakování scénáře z minulých voleb, kdy strany umožní vznik menšinové vlády. Situaci ještě může zkomplikovat to, že 3 strany se nacházejí na hraně vstupu do parlamentu (1 levicová a dvě pravicové). Každopádně je zásadní změna kurzu Švédska velmi nepravděpodobná. 

Volby do Sněmovny reprezentantů a Senátu USA (6. listopadu)

Nepochybně půjde o nejvíce sledované volby v roce 2018. Bude volena celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu. V současné době to podle průzkumů vypadá, že většinu ve Sněmovně a možná i Senátu získají demokraté. Zvláště u Senátu by to bylo velmi překvapivé, jelikož svá křesla obhajuje mnohem více demokratických senátorů. Průzkumy se samozřejmě mohou mýlit, ale popularita Donalda Trumpa je v současnosti velmi nízká. Ztráta Sněmovny by pro Trumpa znamenala konec legislativních změn, ztráta Senátu by byla ještě vážnější, jelikož by pravděpodobně vedla k zablokování nominací jak soudců, tak vysokých úředníků. Zdá se, že Trump bude následovat příklad Obamy, který také v prvních volbách po svém zvolení ztratil Sněmovnu. 

Předčasné parlamentní volby v Německu?

V Německu se nyní rozjelo další kolo vyjednávání o nové vládní koalici. Není však vůbec jisté, že skoční úspěchem. Strany mají někdy velmi rozdílné názory na některá důležitá témata (daně, migrace). Navíc všechny potenciální strany v posledních volbách ztratily velké množství voličů, a tak bude prostor pro kompromis omezený. Na druhou stranu zde bude velký tlak na to, aby se dospělo k nějaké dohodě.

Napsal(a) Michal Hejl | Foto Jan Luxík

Štítky volby, nový rok, politika

Kam dál?

Jak dlouho po volbách dostane obvykle vláda důvěru?Jak dlouho po volbách dostane obvykle vláda důvěru?

Jak dlouho po volbách dostane obvykle vláda důvěru?

neděle, 3. prosince 2017, 20:39Doba „bezvládí“, kdy do jmenování nové vlády funguje po volbách stará vláda v demisi, se v České...

TOP 09 nově povede Jiří Pospíšil, nahradí KalouskaTOP 09 nově povede Jiří Pospíšil, nahradí Kalouska

TOP 09 nově povede Jiří Pospíšil, nahradí Kalouska

neděle, 26. listopadu 2017, 10:53Novým předsedou TOP 09 zvolili dnes delegáti sněmu podle očekávání europoslance Jiřího Pospíšila...

Babiš žádost o vydání čekal, postup má za snahu se ho zbavitBabiš žádost o vydání čekal, postup má za snahu se ho zbavit

Babiš žádost o vydání čekal, postup má za snahu se ho zbavit

úterý, 21. listopadu 2017, 12:19Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je překvapen rychlostí a urputností policie, která dnes znovu...

© 2011 - 2018 TRIMA NEWS, s. r. o