Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Drbna.cz

Trump prezidentem: Mají média vůbec nějakou moc?

sobota, 12. listopadu 2016, 11:02

Prezidentskou volbu v USA máme za sebou. Díky Bohu. Vyjádřili se k ní snad úplně všichni. O analýzy, spekulace, rozbory, důvody nebo efekty volebního výsledku se podělili i ti, kteří neví, jaký je rozdíl mezi voličem a volitelem, guvernérem a viceprezidentem, Washingtonem D.C. a státem Washington… Samozvaným odborníkům na americký volební systém do zelí nepolezu, ale zaměřím se na jiný zajímavý prvek americké prezidentské volby: newspaper endorsement.

Termín newspaper endorsement je označován pro schválení/doporučení volebního kandidáta médiem. Redakční rada v něm otevřeně vyjeví své preference a přednese čtenářů, posluchačům či divákům doporučení, koho (ne)volit. Například novinový deník otevřeně napíše, že z kandidujících se jim jako nejlepší jeví demokratka Clintonová. Pro čtenáře jsou tak rázem všechny články čitelnější, protože nemusí zkoumat, jestli novináři náhodou nevyjadřují sympatie Clintonové či antipatie Trumpovi skrytě, mezi řádky. Zkrátka ví, co od novin čekat. Newspaper endorsement je však typický pro anglosaské země, v české kotlině k tomuto otevřenému přiznaní podpory nedochází. Sympatie či antipatie jsou zastírány různými legendami, které roztáčí spirálu spekulací a reakcí subjektů s jiným názorem…

V analogových časech byl vliv tištěných médií jakožto hlavního zdroje informací naprosto zásadní. Ale časy se, zřejmě, mění. Následující obrázek ukazuje přehledně doporučení hlavních amerických médií svým čtenářům v letech 2012 a 2016. Jak vidno, demokratka Clintonová měla v podpoře médií naprosto drtivou převahu. Dokonce i Johnson (mj. vynikající kandidát) měl větší podporu médií než republikán Donald Trump. Ale nepomohlo to ani jednomu z nich. Ukázalo se, že podpora Clintonové od médií či celebrit všeho druhu byla natolik přeroubovaná, až nakonec byla voličům protivná. Za jeden z dílků mozaiky jejího volebního neúspěchu je tak možné označit takzvanou reaktanci – tlak okolí na určité chování člověka vyburcuje k tomu, aby se vnitřně vzepřel, vzbouřil a udělal pravý opak.

I proto Trump vyhrál, médiím navzdory. Zásadní otázka tak zní: Mají tištěná média na rozhodování svých čtenářů ještě vůbec nějaký vliv? Bráno optikou posledních prezidentských voleb v USA je tento vliv velmi, velmi malý.

Napsal Aleš Rod | Foto Rosťa Hubal | Zdroj Pennlive.com

Kam dál?

Volby a peníze: Kolik stojí stát se prezidentem USA?Volby a peníze: Kolik stojí stát se prezidentem USA?

Volby a peníze: Kolik stojí stát se prezidentem USA?

středa, 5. října 2016, 11:54Závod dvou klíčových kandidátů o nejdůležitější politickou pozici planety – křeslo v Bílém domě –...

Brexit není tragédie, ale nadějeBrexit není tragédie, ale naděje

Brexit není tragédie, ale naděje

čtvrtek, 30. června 2016, 15:05Zprávy o Brexitu způsobily nebývalou paniku. A teď nemluvím o kolísání finančních trhů, o kterých...

Podle Zemana Britové i po referendu setrvají v Evropské uniiPodle Zemana Britové i po referendu setrvají v Evropské unii

Podle Zemana Britové i po referendu setrvají v Evropské unii

čtvrtek, 2. června 2016, 18:46Prezident Miloš Zeman tvrdí, že Velká Británie v červnovém referendum rozhodne o setrvání v...

© 2011 - 2018 TRIMA NEWS, s. r. o