Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Drbna.cz

Když chcete něčeho dosáhnout nebo něco změnit, musíte do toho dát kus sebe, říká předseda Svazu měst a obcí František Lukl

úterý, 11. prosince 2018, 11:55

Ve svých 41 letech obhájil počtvrté post starosty jihomoravského Kyjova, vyzkoušel si ministerské křeslo a už čtvrtým rokem předsedá Svazu měst a obcí ČR, jedné z nejvlivnějších nevládních organizací u nás.

Jste předsedou Svazu měst a obcí. To je organizace, jejíž název je sice obecně známý, ale běžný občan nejspíš netuší, jaké jsou její kompetence a čím se zabývá. Můžete našim čtenářům přiblížit činnost svazu?
Svaz vznikl hned po revoluci odděleně v České republice i na Slovensku jako instituce, která má v první linii za úkol pomáhat starostům v jejich poslání. Máme velké množství malých obcí, kde je pozice starosty často neuvolněná. Takové obce potřebují někoho, kdo jim pomůže s orientací v zákonech a nových právních předpisech, poskytne metodiku, bude pomocnou rukou.

Úkolem svazu je také hlídat kompetence, které samospráva v České republice má, tak aby do ní stát nepřiměřeně nezasahoval. Dnes má SMO už také zákonné kompetence, je povinným připomínkovým místem. To znamená, že veškeré návrhy právních předpisů svaz připomínkuje a dává k nim své stanovisko. Pro vládu jsme strategickým partnerem, konzultuje a diskutuje s námi své návrhy na legislativní změny.

Jsou členy svazu všechny obce České republiky, je účast nějak limitovaná?
Členská základna dnes čítá víc než polovinu měst a obcí České republiky, na jejichž území žije 80 % veškerého obyvatelstva ČR. Členy jsou jak malé obce, tak krajská města a také hlavní město Praha.

Členství ve svazu není nijak povinné ani limitované. Každá obec platí za členství paušální příspěvek v řádu tisícikorun a dále poplatek na obyvatele, který je jednotkách korun. Pro malé obce s nízkými rozpočty může být i takový poplatek problematický, a pak spíše spoléhají na výpomoc větších obcí, které jim ve vazbě na SMO podporu poskytují.

Nově zvolení starostové jsou vždy nováčky v komunální politice a samosprávě. Často jsou jejich původní obory a zaměstnání na hony vzdálené tomu, co je v nové funkci čeká. Jak pomáháte s tímto problémem?
Toto si dobře uvědomuje také ministerstvo vnitra, které nám poskytlo grant, z něhož jsme financovali příručku pro nové zastupitele. Vydává se každé čtyři roky a píší ji zkušení starostové, aby nebyla příliš odborná a co nejvíce reflektovala běžnou praxi. Oponují ji odborníci z řad akademiků a vysokých úředníků ministerstva vnitra. Je to taková základní rukověť pro všechny nově zvolené zastupitele.

V Norsku odjíždějí nově zvolní zastupitelé na víkendový kurz, kde se intenzivně školí v tom, jaké jsou kompetence a činnosti obce i státní správy, do čeho mohou zasahovat, v čem se lze realizovat. Tím jsme se už v minulém volebním období nechali inspirovat a otevřeli kurz Vzdělaný zastupitel, ve kterém letos budeme pokračovat. 

Jak se výsledky vašich aktivit dotýkají samotného občana?
Náš servis pomáhá místním samosprávám, aby se dobře a rychle orientovaly ve svých agendách, což se na občana přenáší v podobě dobře a efektivně fungující obce. Dalším příkladem ale může být spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj, kdy společně komunikujeme nové dotační tituly na evropské i národní úrovni. Z nich se například čerpají finance na opravu místních komunikací, do oblasti životního prostředí a jiných záležitostí, které se občanů obcí bezprostředně dotýkají.

Dokáže SMO svou činnost dostatečně komunikovat směrem k občanům, tak aby ho vnímali jen jako další zbytečnou instituci placenou z našich daní?
V tom si myslím, že je naše slabá stránka a lidé nám to často vyčítají. Jsem přesvědčen, že naše aktivity i dosažené výsledky si zaslouží větší publicitu. Někteří stávkují před Strakovou akademií, a jiní ve stejné chvíli ve Strakově akademii ty problémy věcně, často kriticky a tvrdě řeší. Ti první jsou hodně vidět, a my jsme spíše ti druzí.

V tomto novém volebním období je i kvalitnější PR jednou z našich priorit. Chceme sdělovat občanům, že je tady organizace, která se primárně stará o to, aby se městům a obcím vedlo lépe. Pokud obec bude zdravá a bude se o ni dobře pečovat, samozřejmě to pocítí i její občané.

Jak se stane, že se starosta malého městečka na jihu Moravy stane předsedou takto významné organizace?
Už v roce 2007 jsem se stal místopředsedou svazu a důvodem mého zvolení byla absolutní soudržnost a spolupráce obcí našeho regionu, tedy Kyjovska. Téměř všechny obce Kyjovska jsou členy SMO a jejich zástupci se pravidelně účastní všech sněmů a rad. Jestliže z jiných okresů jsou zastoupeni tři starostové, pak hlas našeho regionu je vždy dobře slyšet. Díky podpoře starostů Kyjovska (ale nejen jejich) jsem se dostal do rady svazu a později také do jeho předsednictva. Původní profesí jsem právník, měl jsem tedy velkou výhodu a řadu věcí jsem dokázal komunikovat s představiteli vlády a také parlamentu. Kolegové usoudili, že bych byl dobrým předsedou komory měst. (SMO má tři komory – obcí, měst a statutárních měst, které mají rovné postavení a navzájem mohou uplatnit právo veta). Po odchodu pana předsedy Jiránka jsem dostal podporu komory měst i komory obcí, a byl tak zvolen do předsednické funkce.

V Rusnokově vládě jste měl možnost vyzkoušet si na několik měsíců také funkci ministra pro místní rozvoj. Co vám toto angažmá přineslo, a co vzalo?
Musím říct, že pozitiva převážila nad negativy. Bylo to pro mě občerstvující, protože jsem měl po mnoha letech sám šéfa. Šéfa erudovaného, velmi lidského, zkušeného praktika a také pragmatika. Vyzkoušel jsem si nové postupy řízení, získal jsem řadu kontaktů, které dnes mohu využít nejen jako předseda svazu, ale také jako starosta. Podrobně jsem nahlédl do problematiky evropských fondů a schopnost čerpání fondů z EU byla také jednou z mála věcí, které byly této vládě přičteny k dobru.

Přineslo mi to bohužel negativní publicitu. Najednou jsem také kolem sebe neměl tým lidí, který znám a kterému plně důvěřuju. Byla to příliš krátká doba na to získat jistotu a oporu v týmu. Neměl jsem někoho, o kom stoprocentně vím, že stojí za mnou.

Lze kumulovat funkci starosty města a ministra nebo jakékoliv jiné dvě podobně důležité funkce na městské, krajské či celostátní úrovni?
Nemyslím si, že to lze dlouhodobě. Svou funkci starosty jsem nabídl k dispozici, ale poté, co naše vláda nedostala důvěru, shodlo se městské zastupitelstvo, že není vhodné ani nutné na půl roku volit znovu starostu. Měl jsem velké štěstí na dobrý tým kolegů, kteří úřad po dobu mého ministrování podrželi. Z dlouhodobého hlediska si ale myslím, že pozici starosty trojkové obce nelze sloučit s jakoukoliv jinou volenou pozicí na kraji nebo státní úrovni. Člověk má nějakou kapacitu a ať bude sebelepší, vždy takové přepětí někdo odnáší: samotný úřad, nejbližší okolí nebo on sám na svém duševním i fyzickém zdraví.

Jste starostou, bývalým ministrem, ale zaujalo mě, že jste také prezidentem. Prozradíte čeho?
Já se domnívám, že prezident by měl být jen jeden, byť nejrůznější profesní komory a uskupení mají taky své prezidenty. Vy máte jistě na mysli mé prezidentování zde v Kyjově. Ano, jsem prezidentem nejstaršího folklorního festivalu u nás, národopisné slavnosti Slovácký rok, kterou město ve spolupráci s okolními obcemi pořádá už od roku 1921. Slovácký rok je moje srdeční záležitost. Mám s ním spojeny jen pozitivní emoce, které ve mně folklor, a obzvlášť ten kyjovský, vyvolává. Pořádáme ho jen jednou za čtyři roky, a proto není okoukaný, vždy je jiný a člověk se na něj už rok dopředu neskutečně těší. Těším se na srpen 2019, kdy bude Kyjov opět žít ještě mnohem víc než při jiných tradičních lidových slavnostech a zvycích. Festival má svého ředitele. To je ten, který několik měsíců pracuje, aby vše dopadlo tak, jak má, a návštěvníci odjížděli spokojení. A pak má svého prezidenta, který vlastně jen reprezentuje, to jsem já.

Měl jste pověst „staromládeneckého“ starosty bez závazků, který prakticky veškerý svůj čas věnuje veřejné službě. V tomto roce se zásadně změnil váš soukromý život, na jaře svatba, na podzim narození syna. Jak to změnilo váš život, přístup k pracovním povinnostem a vnímání některých aspektů života, které Vás až doposud míjely?
Můj život se otočil o sto osmdesát stupňů. Každý, kdo zažil narození vlastního dítěte, a měl třeba ještě také to štěstí být u toho, ví, o jakém slovy nepopsatelném zázraku mluvím. Narození dítěte vnáší do lidského života úplně novou dimenzi.

Volný čas, který jsem dříve ušetřil pro své koníčky, tenis a myslivost, teď věnuju svému synovi a snažím se s ním být, jak to jde.

Některé problémy města teď vidím trochu jinýma očima. Očima tatínka, který vyráží na vycházky s kočárem a teprve nyní vnímá žalostný stav některých chodníků, zároveň se trochu egoisticky dívá do brzké budoucnosti, jaký je stav mateřských škol nebo dětských hřišť. Přiznání tohoto nového pohledu mi někteří vyčítají, ale já si myslím, že je to zcela přirozené a nestydím se za to. Když chcete něčeho dosáhnout nebo něco změnit, musíte do toho dát kus sebe, aby vás to motivovalo a měli jste ten správný tah na bránu. Člověka vždy formují nové zkušenosti a ty pak přenáší do svých názorů i práce.

Napsal(a) redakce | Foto Taktiq

Štítky rozhovor, Svaz měst a obcí, František Lukl, Taktiq,

Kam dál?

Namlouvat budějcké zastávky v autobusech není žádná party, spíš oznamovací tón, říká Adéla JirkalováNamlouvat budějcké zastávky v autobusech není žádná party, spíš oznamovací tón, říká Adéla Jirkalová

Namlouvat budějcké zastávky v autobusech není žádná party, spíš oznamovací tón, říká Adéla Jirkalová

pondělí, 12. listopadu 2018, 08:44Možná byste ji cestou budějckým “emhádéčkem” nepoznali, i když ji spousta Jihočechů zná z radií....

Po vědeckých skriptech se pustil do dětské knížky, byl to můj tajný sen, říká vedoucí katedry Václav DvořákPo vědeckých skriptech se pustil do dětské knížky, byl to můj tajný sen, říká vedoucí katedry Václav Dvořák

Po vědeckých skriptech se pustil do dětské knížky, byl to můj tajný sen, říká vedoucí katedry Václav Dvořák

sobota, 10. listopadu 2018, 11:45Taky jste si vždycky říkali, že učitelé a přednášející jsou banda divnotvorů, kteří jsou na světě...

Ráno si v autě taky občas zanadávám, přiznává ředitel Budějovického Budvaru Petr DvořákRáno si v autě taky občas zanadávám, přiznává ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák

Ráno si v autě taky občas zanadávám, přiznává ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák

pondělí, 5. listopadu 2018, 12:27Téměř rok a půl je ve funkci ředitele Budějovického Budvaru Petr Dvořák. Jako ředitel velké firmy...

O čem píšou další Drbny

Skiareály Lipno a Zadov mají nadprůměrnou sezonuSkiareály Lipno a Zadov mají nadprůměrnou sezonu

Skiareály Lipno a Zadov mají nadprůměrnou sezonu

Dnes, 08:13Mírně nadprůměrnou sezonu z pohledu návštěvnosti mají jihočeské skiareály Lipno a Zadov. Lipno čeká...

Obyvatelé Komenského ulice se nového parkoviště zatím nedočkají. Rekonstrukci město neplánujeObyvatelé Komenského ulice se nového parkoviště zatím nedočkají. Rekonstrukci město neplánuje

Obyvatelé Komenského ulice se nového parkoviště zatím nedočkají. Rekonstrukci město neplánuje

Dnes, 07:15Parkování v Budějcích je dlouhodobý problém. Míst je nedostatek a některé části města si tak tvoří...

POČASÍ NA ÚTERÝ: Bundy a deštníky ještě neschovávejtePOČASÍ NA ÚTERÝ: Bundy a deštníky ještě neschovávejte

POČASÍ NA ÚTERÝ: Bundy a deštníky ještě neschovávejte

Dnes, 06:00Studený severák a případné přeháňky nepotěší zimomřivější z nás. Nebe bude jasné až polojasné, na...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o