Kladné smýšlení se zvyšuje se vzdělaností, pozitivně například vnímá smart city 79 procent lidí s univerzitním diplomem. Není divu, protože cílem tohoto konceptu je žití zpříjemnit a zjednodušit. Překážky rádi přirozeně nemáme a nikdy si na ně nezvykneme. I atleti dlouhodobě trénovaní k běhu nad „plůtky“ o ně stejně neustále zakopávají.

Pokud se lidí ptáme na to, co přesně znamená sousloví smart cities, tak již k podobným vysokým číslům zdaleka nedojdeme. Pouze 14 procent dotazovaných má o tom povědomí a 17 procent osob toto spojení sice zná, ale neví, co si pod ním představit. A jen zhruba 15 procent oslovených si myslí, že jejich město splňuje definici smart city. Menší část veřejnosti je tedy v současnosti zatím schopna si pod smart city představit konkrétní řešení a příklady ze svého bydliště nebo okolí. Patrně i z toho důvodu, že se v jejich okolí něco hmatatelného, co by šlo označit „smart“, příliš nevyskytuje.

Z jednotlivých smart řešení mají lidé například zájem co nejvíce platit platebními kartami. Tuto rychlou a bezpečně fungující službu vyžadují lidé nejvíce u čerpacích stanic a na poštách (85 %), v zoologických zahradách (81 %) a v restauracích, klubech a kavárnách (80 %). Jen o málo menší zájem o placení kartou je mezi spotřebiteli v případě parkování (79 %), kin a divadel (78 %) nebo veřejné dopravy (76 %).

Velmi slibným se zdá i online koncept plateb souvisejících s platbami městu. Unifikovaný webový portál, kde lze najít veškeré informace týkající se města a jednoduše platit poplatky za svoz odpadu, domácí zvířata nebo parkování, preferuje 68 % dotázaných s univerzitním vzděláním.